Jak jsem si zrizoval ucet v Societe General

Az 70 % textu je zalozeno na pravdive udalosti.

Jako ostatne kazdy student na vymennem pobyte jsem byl donucen si zridit ucet v bance. Nase skola ma uzavrenou jakousi vyhodnou smlouvu se Societe General, ktera vlastni napriklad i nasi Komercni Banku. Nejprve jsem si domluvil schuzku a pak se spolu s prukazem obcanskym a potvrzeni o ubytovani dostavil do dane pobocky.

Byl jsem usazen v prijemnem kresle, nacez pan zacal opisovat cosi z me obcanky. Pak zacal tisknout. Vytiskl asi 60 stran, ktere rozdelil na pul, z cehoz jednu polovinu hned vyhodil. Druhou polovinu mi nabidl abych si precetl a podepsal. Kdyz jsem prolistoval zmet textu, kteremu jsem naprosto nerozumnel, a podepsal se na posledni strane, pan celych 29 stran rovnou vyhodil. Tiskarna mezi tim vysazela dalsi svazek papiru, ktere pan rozdelil do tri hromadek. Do jedne hromadky cosi zacal zapisovat a kdyz byl hotov, jednu hromadku po druhe postupne vyhodil (vcetne te, do ktere zapisoval).

To uz odpadkovy kos pomalu zacal pretekat, kdyz pan do kose zacal hrnout cely obsah sve kancelare. LCD display, pocitac, hrnek s kavou, klice od bytu i fotku sveho bratra. Kdyz na pracovnim stole nezbylo zhola nic, decentne se na me usmal a ujistil mne, ze si do tri pracovnich dnu mohu vyzvednout svou kreditni kartu. Byl docela mily.