Nakup v supermarketu
Jeden z levnejsich supermarketu poblize nasich koleji aplikuje velice zvlastni nakupovaci politiku. Nebo tedy jeho navstevnici. Kdyz jsem jej poprve navstivil, absenci kosiku jsem kompenzoval obrovskym nakupovacim vozikem, do ktereho by se snad vesel i maly kun. Kdyz jsem toto monstrum tlacil malym obchodem, vsiml jsem si, ze jsem temer jediny, kdo vozik ma.
Take jsem si vsiml, ze se nikdo nerozpakuje si zbozi cpat rovnou do batohu. Kdyz jsem to videl u nekolika lidi tmavsi pleti, trochu jsem pochyboval o legalnosti jejich pocinani. Pak jsem si ale vsiml, ze to tak delaji nejenze rodili francouzi, ale i kolegove z Erasmu. Priste jsem to tak jiz delal take – nejedna se o zadny akt cizeni ciziho majetku, pouze jde o to, ze se lidem nechce brat tak monstrozni voziky, a tak za kosik povazuji sve prirucni zavazadlo, ktere na pokladne vyskladaji. Obavam se, ze tohle by v Cesku moc dlouho nefungovalo.
Toto jsem normalne delaval v Kauflandu (nemaji male kosiky). Vetsinou jsem teda mel prazdny batoh, max. s par sesity a na pozadani jsem dovnitr nechal nahlednout prodavacku. Rychlost nakupu asi dvojnasobna oproti kosiku.