VMplayer – emulace Windows zdarma

Po obtížích s Windowsy, běžících na vlastní partišně jsem byl donucen k dalšímu linuchovému kroku – dát jim plnou moc nad systémem a okenice pouze virtualizovat. Ano, k dispozici tu jsou všechny ty Qemu, KVM a Virtual boxy – ale proč, když tu je komerční a dokonalý VMware. Dokonce jej lze legálně užívat a zadarmo! Souvisí to s jistým obcházením, ale proč ne, že.

VMware player
VMware workstation

Pro správnou funkci virtuálního systému budeme potřebovat oba VMware produkty. Dále následující archiv konfiguračních souborů:
vmplayer.tar.gz

Instalace VMplayeru probíhá v konzoli, v podstatě stačí jen otrocky tisknout “enter” do té doby, než je dokonáno. Jediný zádrhel byl v příliš novém překladači gcc – provedl jsem tedy downgrade na stabilní versi, načež vše proběhlo tak, jak mělo.

Konfigurační soubor virtuálního stroje (.vmx) je nutné mít na nějaké linuchové partišně – chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, že VMware na NTFS-3g namountované partišně prostě nefunguje. Ten je nutné dle chuti zeditovat. Zajímavé jsou položky:

Hostovaný operační systém:
guestOS = "winxppro"Výčet možných voleb je možné najít například na ffnn.nl.

Ukazatel na používaný diskový prostor:
ide0:0.fileName = "windows.vmdk"Prázdný disk je k nalezení v archivu výše.

Velikost paměti hostovaného systému:
memsize = "1024"Zde se mi poprvé daří k užitku využít to množství paměti, které zde mám dostupné. Linux je vskutku skromný :-)

Obraz instalačního CD/DVD:
ide0:1.filename="/cesta-k-instalaci/winxp.iso"

Sdílené složky s hostitelským systémem:
sharedFolder0.hostPath = "/cesta-ke-sdileni/"
sharedFolder0.guestName = "sdilena_slozka"tzv. shared folders je nutné povolit v klikacím konfigurovátku vmplayeru, načež jsou dostupné na adrese \\.host\ (ideálně je pak připojit jako síťovou jednotku a mít je dostupné např. jako disk Z:).

Pak už stačí asi jen instalovat hostující systém. Pro správnou funkci je pak ještě nutné rozbalit instalátor VMware workstation (zmíněný výše) a vypreparovat z něj soubor windows.iso (popřípadě linux.iso, pokud hostujeme linuch), a ten předhodit jako ide0:1.filename=, jako tomu bylo s instalačním diskem systému, a jeho obsah nainstalovat. Jedná se o soubor utilit a ovladačů VMtool, určených ke správě virtuálního stroje, nutných ke správné funkci.

Ještě jsem zaznamenal jeden problém – virtuální stroj běžel asi tak 10x rychleji než by měl. Za minutu reálného času na stroji uběhlo minut deset. Pomohla editace konfiguračního souboru VMplayeru:

/etc/vmware/config
host.cpukHz = 2000000
host.noTSC = TRUE
ptsc.noTSC = TRUEkde cpuKHz je frekvence jednoho jádra Vašeho fyzického stroje. Ve VMtoolu v hostovaném systému je ještě vhodné zvolit synchronizaci času s hostitelským systémem.

Toť asi vše. Možná jsem někde udělal nějakou chybku, či něco nezdůraznil. Nechť jsem upozorněn, opravím.